Emoční agilita (+ test)

Ve společnosti převládá názor, že emoce do práce nepatří. Obzvlášť ty náročné. Leadeři by měli být stoicky klidní nebo veselí, musí v každé situaci ukazovat sebevědomí a potlačit v sobě jakoukoliv negativitu. Bohužel ale takhle nejsme od přírody vybaveni, každý z nás má v sobě proud myšlenek a vnitřních monologů. Naše mysl je tak nastavena, snaží se předvídat, co se stane a vyhnout se nástrahám a nebezpečí.

Lapeni ve vnitřním světě

Mít nepříjemné a negativní myšlenky je do určité míry zcela přirozené, není zdravé je potlačovat a stejně tak nám neprospěje, pokud se nimi necháme „lapit.” Co to znamená? Například přistupování k emocím jako k faktům (Bylo to stejně i v bývalé práci, Vždycky jsem to zvoral/a) nebo vyhýbání se situacím, které emoce vyvolávají. Dalším příkladem je racionalizace emocí a pochybování o nich, čímž se můžeme dostat do situací, které jdou proti našim hodnotám a cílům. Zkrátka, když věnujeme příliš mnoho energie vnitřnímu dialogu, zatěžujeme naši kognitivní kapacitu, kterou bychom mohli využít užitečněji.

Ruminace, neboli neustálé promítání negativních myšlenek a scénářů je jedním z aspektů, které prohlubují depresi a úzkosti. Nepodléhání těmto emocím, ačkoliv to není vždy jednoduché, je jedním ze základu psychické odolnosti. 

Emoční agilita

Jak tedy emocím nepodlehnout a zároveň je nepotláčet? Přistupujme k nim všímavě, s odvahou i pochopením a s ohledem na naše hodnoty.

Pokud jednáme na základě hodnot, dokážeme rozeznávat, které emoce jsou prospěšné a které nás odvádějí od našich cílů a podstaty. 

Početní studie (např. z University of London od prof. Franka Bonda) ukazují, že tahle emoční „agilita” nám pomáhá zvládat stres, snižovat chybovost, umožňuje nám být více inovativní a zlepšovat svůj pracovní výkon. 

Pokud chcete zjistit, jak jste emočně agilní, zkuste si tenhle test (v angličtině): http://quiz.susandavid.com/s3/eai

Zdroj: https://hbr.org/2013/11/emotional-agility