„Slunce. Žvýkačka. Zábava. Efektivita. Pohoda. Strašidlo. Svoboda. Odpovědnost. Chaos. Budoucnost. Nizozemí. Trend. Průser. Výhoda.”
To všechno a ještě více jsou příklady první asociace skutečných lidí ze skutečných firem na termín „flexibilní formy práce”. O tématu se píše všude, kam se podíváte a většina velkých korporací ho má na seznamu obtížných věcí k řešení (nejspíše hned někde vedle diverzity a performance managementu).
Tento článek má proto ambici nabídnout čtenáři, místo omílaných statistik a obecných pravd, reportážní destilát reálných praktických zkušeností s hledáním a laděním flexibilních forem práce v ČR, o které se podělili účastníci tematického workshopu „Flexi - Cool & Sexy?” pořádaného komunitou Hnutí zaHRádkářů 11. 4. 2014.
Petr Skondrojanis, zakladatel portálů flexibilni.cz a hrkavarna.cz a známý HR dobrodruh, na úvod nastavil laťku naléhavosti problému shrnutím tvrdých fakt z pracovního trhu:
podíl flexibilních / částečných pracovních úvazků tvoří v ČR 5 %
průměr EU je 19 % a např. Německu, Rakousku, Velké Británii a (samozřejmě) v Nizozemí šplhá tato hodnota i nad 20 %.
Přidal k tomu empiricky doložený dojem, že v našich luzích a hájích zatím panuje velmi malá připravenost fungovat na bázi otevřenosti a důvěry vyvážené osobní odpovědností nejen u firem jako celků, ale právě na straně zaměstnanců, pro něž by přitom větší volnost měla znamenat naplňování přirozené potřeby.
Pro další příspěvky a související diskuse jsme tak hned získali extra motivaci ukázat, co všechno se již kde daří a dá se sdílet jako inspirace a možná zárodek „dobré praxe”.
Rukavici zvedly dámy z HR týmu Skupiny RWE - Barbora Urbanová a Hana Slepičková se po návratech z mateřských dovolených postupně dopracovaly k milimetrově vyladěnému sdílenému úvazku, a to hlavně díky vlastní iniciativě, otevřenosti a poctivé práci na vzájemné důvěře. Cestu s nimi prošlapávala jejich manažerka Erika Vorlová - bez jejího odhodlání a pochopení pro individuální potřeby by dnes v RWE takovou ukázkovou success story a zásobárnu rad nad zlato těžko hledali.
„Společná odpovědnost nefunguje. Bez důvěry a otevřenosti k druhému to nejde.”
„Půl úvazek + půl úvazek > 1 úvazek, jednoznačně.”
Pod kotlem ještě řádně přitopil Lukáš Brzák, Cisco Systems - „mimozemšťan z home officu”, jak sám sebe tituloval. Názorně demonstroval, jak technologie pro vzdálenou spolupráci již dnes těm, pro něž je to přirozená potřeba, umožňují naprosto komfortně a efektivně pracovat a dokonce i budovat a rozvíjet tým doslova odkudkoli, kde se dá nalézt klidný kout a připojení k internetu.
„Práce je to, co dělám, ne místo, kam chodím”, zněla dopolední mantra důsledného sebeřízení.
Kdo zvládá špičkově řídit svou osobní produktivitu, má ve flexibilním prostředí kvalitu svého života plně ve svých rukou.
Aneta Steiglová a Tomáš Doležel z Telefónica CR pak vykroužili elegantní slalom mezi řešením specifických potřeb vracejících se maminek, stážujících studentů, back office oddělení pilotně pracujícího komplet z domova a obchodníků sdílejících pracovní místa.
„Po třech měsících má vlastní projekt až 60 % studentů, kteří u nás na part time při studiu pracují.”
„Pracující maminky podporujeme finančním příspěvkem, který je vyplácen až do dvou let věku dítěte."
No a následně už propukla diskuse, v níž zazvonila řádka pěkných aha-momentů. Shrňme si je, jak se na Poradnu sluší, do několika praktických tipů. Zaručené asi nebudou, ale můžete si být jisti, že jejich autoři si cestou k nim už za vás párkrát ústa nabili:
1. HR nástroje a procesy samy o sobě moc neřeší.
Vždy zkoumejte, jak je nejlépe využít pro konkrétní lidi a situace. Nezamotejte se do „sociální spravedlnosti” (všechno všem nefunguje) a pracujte s reálnými potřebami a organickou poptávkou zevnitř firmy.
2. Propojujte generace.
Zdaleka ne všichni živí lidé jako by vypadli z těch pěkně barevných infografik, paušalizujících motivace a potřeby podle ročníku narození.
3. Když vám něco zafunguje, chlubte se.
A jděte zbytku firmy příkladem („success stories”).
4. Milujte technologie.
Online komunikace, kolaborace a project management je tu po ruce, kdykoli, pro všechny. Jen nezapomínejte, že co do uživatelské náročnosti, nesmí stát lidem v cestě.
5. Suplujte stát.
Například finančním příspěvkem pro vracející se maminky. Že je to vlastně na hlavu? Trochu je - tak v rámci svých zaměstnavatelských možností vyvíjejte tlak na volené zástupce, aby ta cesta k případným 20 % podílu flexi práce nemusela být až tak zbytečně trnitá.
celý článek na portálu HR News: Flexi - Cool & Sexy?
Nebo zavolejte na číslo: 739 634 050
Přihlášením se na portál souhlasíte se zpracováním vaší emailové adresy provozovatelem v rozsahu popsaném v Podmínkách.